Jarošov nad Nežárkou

oficiální stránky obce

Jarošov

Charakteristika mikroregionu

Historie a současnost

Zastupitelstvo

Místní části

Knihovna

Základní a Mateřská škola

Obec Jarošov nad Nežárkou Jarošov nad Nežárkou čp.84 Jarošov nad Než., PSČ 378 41 Starosta: Bohumil Rod V obci je evidováno 8 místních částí, 336 adres a žádná ulice.	telefon:	602 114 151
	mobil:	602 615 319
	Kód obce:	05757 6
	IČ ZÚJ:	546 500
	IČO:	002 46 859
	DIČ:	CZ00246859
	Běžný účet Česká spořitelna:	603146359/0800
	ČNB:	94-9717251/0710
ID datové schránky:	2rjefur

Adresy:

Jarošov nad Nežárkou, Kruplov	378 41 Jarošov nad Nežárkou
Hostějeves, Lovětín, Matějovec, Nekrasín, Pejdlova Rosička, Zdešov	378 42 Nová Včelnice

Zeměpisné souřadnice . 49°11´ severní šířky, 15°4´východní délky.
Nadmořská výška obce je cca 470 – 495 m.n.m.

Kolik nás je?

K 31.12.2016 žilo v naší obci 1089 obyvatel 546 mužů a 543 žen
Hostějeves	47
Jarošov nad Nežárkou	747
Kruplov	28
Lovětín	70
Matějovec	20
Nekrasín	32
Pejdlova Rosička	6
Zdešov (www stránky)	139

Aktuálně

Oprava prodejny ve Zdešově čp.39
Dne 30.6.2022 došlo k převzetí stavební akce ,,Oprava prodejny potravin č.39 ve Zdešově“. Celková cena stavebních prací byla 975.978,23 Kč s DPH. Na akci jsme obdrželi dotaci od Jihočeského kraje ve výši 180.000 Kč v rámci Dotačního programu: Podpora venkovských prodejen v Jčk
Publicita - JčKraj.pdf

01.08.2022

Dotace z Programu Obnovy Venkova Jihočeského kraje
14.9.2020 obdržela Obec Jarošov nad Nežárkou Kolaudační souhlas s užíváním stavby ,,Stavební úpravy opěrné stěny a přilehlého komunikačního prostoru na novém hřbitově Jarošov nad Nežárkou" Na tuto stavbu v celkové hodnotě 690348,55 Kč obdržela obec z Programu Obnovy Jihočeského kraje dotační příspěvek ve výši 250.000 Kč
IMG_20200911_105445.jpg

01.10.2020

<< více aktualit >>

Charakteristika mikroregionu

Území obce má rozlohu 2771 ha. Zahrnuje tyto katastry, které jsou zároveň i místními částmi:

Jarošov nad Nežárkou (vč.samostatného sídla Kruplov) - 991ha
Matějovec – 177 ha
Lovětín – 586 ha
Nekrasín – 198 ha
Hostějeves – 190 ha
Rosička – 164 ha
Zdešov – 465 ha

Území obce je značně rozsáhlé a členité. Leží v západní části Českomoravské vrchoviny, v půvabné krajině charakteristické častým střídáním jednotlivých kultur s velkým zastoupením rybníků. Krajina je mírně zvlněná, plochá pahorkatina s výškovým rozmezím cca od 450 do 610 m.n.m. Nejvyšší vrchol je Němcův kopec nad Zdešovem. Jedná se o velmi cenné území s charakteristickými širokými říčními údolími a množstvím rybničních soustav, vodních toků a mokřadů. Zvlášť cenné jsou luční porosty v údolnicích. Protékají zde říčky Kamenice a Žirovnice, které od svého soutoku tvoří tok nejvýznamnější řeky Nežárky.
Lesní plochy představují převážně smrkové monokultury s bukovými nebo jedlovými kotlíky. Svůj podíl zde mají také lesy borové, případně březové háje. Velkou část území tvoří orná půda.
Jarošov nad Nežárkou se nachází cca 7 km severovýchodně od Jindřichova Hradce. Nadmořská výška obce je cca 470 – 495 m.n.m. Obec leží na velmi dobře přístupném silničním dopravním uzlu. Zastoupení zde má i železnice. Širokorozchodná trať Jihlava – Veselí nad Lužnicí se zastávkou v Jarošově nad Nežárkou a úzkokolejka Jindřichův Hradec – Obrataň se dvěma zastávkami v Lovětíně a další v Nekrasíně. Na katastru obce leží i zastávka Dolní Radouň. Typický ráz této krajiny dotvářejí nejen samostatné původní usedlosti, ale také křížky, boží muka, významné stromy a stromořadí.

Historie a současnost

Nejstarší počátky nejsou bohužel věrohodně doloženy. Název obce bývá spojován se jménem rytíře Jaroše, snad majitelem tvrze, která stála na místě dnešní fary. Po tragickém souboji se sousedem z Lovětína byl pochován pod kostelem.Tolik pověst. Jarošov, ve starých listinách nazývaný Jaressov, Jarissov, německy i Jerischau, patří zcela jistě k nejstarším obcím na Jindřichohradecku a je zcela možné, že existoval již před příchodem Vítkovců kolem roku 1184.

Každopádně byla obec svědkem a vlastně i díky některým občanům částečnou příčinou první křížové výpravy v Čechách v roce 1340. Ta byla vedena proti sektě Valdenských, která působila v nedalekém Bednárci, ale některá setkání se odehrávala v Jarošově ve dvoře nedaleko místa, kde dnes stojí tělocvična. Je třeba dodat, že vyznavači sekty tvořili mizivou menšinu mezi místním, a to ještě převážně německým obyvatelstvem. Z roku 1359 je zaznamenána první zmínka o faráři. V roce 1558 nastoupil na zdejší faru Tomáš Rešl, jediný kněz podobojí za celou historii jejího trvání. Mimoto má své nezaměnitelné místo v českém písemnictví. Napsal dvojdílný česko-latinský a latinsko-český slovník Dictionarium latinobohemicum pro české školy. Dalším jeho poměrně známým dílem byl Výklad řečí Jesu Syracha, který napsal v době svého působení v Jarošově. Kniha je cenným pramenem pro poznání mravů společnosti tehdejší doby. Jak v ní ale byl zobrazen život Jarošovských, bohužel nevíme.

Roku 1585 byla vystavěna panská vápenka, jež přispívala k lepšímu rozvoji obce. Třicetiletá válka stejně jako války husitské nepřinesla nic dobrého. Díky své dostupnosti byl Jarošov ke škodě místních sedláků odpočinkovým místem pro přesunující se vojska.V roce 1646 snad došlo poblíž Jarošova k menší lokální potyčce mezi dvojími božími mukami. Vojenské transporty, požáry a pohromy sužovaly Jarošovské i po Vestfálském míru.

Významný byl rok 1658. Jarošovská rychta dostala do své pečeti část slavatovského erbu – vpravo hledícího medvěda držícího korunovanou přilbici. Tento výjev je i součástí dnešního oficiálního obecního znaku.

V polovině 18.století se Jarošovští přidali k sérii stížností ve sporu s neschopným správcem Hergetem na straně jedné a jindřišským mluvčím sedláků Trescherem na straně druhé. Roku 1773 sice Herget odstoupil, ale jarošovský rychtář Pacholet byl za svoji účast v roce 1776 „sehnán z gruntu“, ale pro velký počet dětí byl z milosti pouze dán na horší živnost. O grunt však nakonec stejně přišel, i když za to už ale mohla nemilosrdná ruka trhu.

Roku 1741 prošel Jarošovem francouzský oddíl, který byl u Jindřichova Hradce poražen. Od té doby se Miklově louce říká „Na krchově“. Prý jsou tam pochováni někteří vojáci z tohoto oddílu. Dokládá to nález nábojů a prstenu.

Roku 1780 byl postaven kamenný most přes Kameničku se třemi oblouky. ll. ledna 1886 slavnostně předal spolek Štítný obci Jarošov 100 svazků knih. Vznikla tak veřejná knihovna, ze které byly podle doložených záznamů už 13. ledna půjčeny první knihy. Ve stejném roce pod čerstvým dojmem z častých požárů vznikl v obci sbor dobrovolných hasičů. O rok později projel kolem Jarošova první vlak, 1890 byla zřízena pošta a 1901 četnická stanice. V roce 1920 vznikla tělovýchovná jednota Sokol, jejíž členové si o rok později postavili sokolovnu. Tato provizorní budova sloužila plných 70 let, až v roce 1991 ji nahradila moderní tělocvična.

23.6.1923 bylo po třech letech od žádosti změněno výnosem ministerstva vnitra jméno obce Jarošov na Jarošov nad Nežárkou. V letech 1939 – 1941 učinila z Jarošova nad Nežárkou proslulou obec Jarošovská krojová družina Anny Skálové a Josefa Mikla, která se výrazně podílela na záchraně v kraji obvyklého blatského kroje a přispěla i k jeho popularizaci na veřejnosti. Písně a národopisné scénky pro tuto družinu psala Klára Hůlková., která byla také spisovatelkou. Blatský kroj má své obdivovatele i dnes v jindřichohradecké baráčnické obci, přímo v Jarošově jsou nositeli této úctyhodné tradice zejména potomci rodiny Fenclovy a Miklovy. Čilý spolkový, sportovní a kulturní život má v obci stále své nezastupitelné místo. Na literární tradici manželů Bojarových (dcera a zeť Kláry Hůlkové) zde nyní navázal spisovatel Svatopluk Doseděl, tvůrce hororových povídek a románu BESTSELLER. V jedné ze svých povídek zpracovává námět jarošovské pověsti O ženě sedmi mužů.

Zastupitelstvo obce

starosta

Bohumil Rod (rod@jarosov.cz)

místostarostka

Helena Vaněčková

Členové rady

Václav Kostka
Ing et Ing Veronika Plachá
Miroslav Kučera

Finanční výbor

Alena Steffalová (předseda)
Ing. Jiří Lán
Zdeněk Vaněček

Kontrolní výbor

Jan Ouhel (předseda)
Bc. Alena Bindrová
Josef Pikhart

Další členové zastupitelstva

Milan Doležal
Jaroslav Vacek
Mgr. Ivana Bednářová
Vlastimil Vokuš

Hostějeves a Pejdlova Rosička

Vznik těchto dvou osad je bohužel zahalen tajemstvím, i když přítomnost „tvrze“ v Rosičce může svádět k odvážným hypotézám. Pro nedostatek věrohodných informací se jim ale raději vyhneme. První doložená zpráva je z roku 1544. Tehdy je snad poprvé představena celá jarošovská rychta jako správní jednotka. Tvořilo ji sedm obcí a jim v čele stál rychtář z Jarošova. Objevuje se mezi nimi Hostějeves, který odváděl do rozpočtu 1 kopu 7 grošů a 3 denáry, dále pak i Rosička s odvodem 51 grošů a 3 denáry. V lednu 1632, tedy v období třicetileté války, způsobilo celé rychtě deset valdštejnských pluků škodu 299 zlatých. Hostějeves vyšel z této neblahé události se ztrátou 6 zlatých, Rosička poněkud hůře. Její ztráta činila 12 zlatých. Nedaleký Bednárec však hradil plných 365 zlatých!

Menší lokální puč proběhl v roce 1693. Rychtář Skála byl na žádost části příslušníků rychty přes urputnou obranu odvolán. Mimo jiné i za to, že s přáteli za noc 1 zlatku 15 krejcarů “mizerně utratili“. V nově ustanoveném představenstvu se ve funkcích druhého staršího (pravděpodobně se jedná o funkci osadních starostů) také objevují T. Foysl z Rosičky a Hauser z Hostějevsi. Jako představitel celé rychty jarošovské a panství Hradeckého přednesl 2. července 1746 uvítací řeč na hrázi Kačležského rybníka, jenž tvořil hranici panství, konšel Jiří Pejdl. Byla v českém jazyce a měla přivítat mladého Prokopa Černína a jeho choť Marii Antonii rozenou z Colloreda. Zhruba o 20 let později jistý Pejdl z Rosičky prozradil vrchnosti, že jarošovští pomáhali financovat cesty vzpurného sedláka Treschera, které věnoval vyřizování stížností na despotického, přitom ale neschopného správce Hergeta.

7.září 1848 po vzniku politického okresu se staly obce Hostějeves, Pejdlova Rosička a Nekrasín samostatnými katastrálními jednotkami se společným zastoupením v Hostějevsi. Roku 1906 byl v obci založen odbor Národní jednoty Pošumavské.

Díky velmi pečlivě vedené kronice od roku 1914 můžeme život v těchto osadách posoudit souběžně s tím, jak se ubírala historie našeho národa. První světová válka přinášela odvody a rekvizice, uprchlíky a padlé. Zejména u rekvizic je vidět děsivou žravost válečného molocha. Když pomineme potraviny a obilí, dostaneme se k zabavování kovů (kotle, zvony, zvonky a nakonec i hromosvod), hovězí či koňské srsti, ba i kostí. Vykupoval se i suchý pýr (100 kg za 25 K) .

Samostatnost přinesla svobodu a víru v lepší zítřky. V obci vzniká ve spolupráci s odborem Národní jednoty pošumavské ochotnický spolek, ale po zrušení hostince v Rosičce zaniká a peníze z jeho pokladny jsou věnovány na zřízení veřejné knihovny. NJP pořádá po celou dobu první republiky v obci různé akce a přednášky kulturně vlasteneckého rázu.Velkou pozornost věnovala zejména školství.

V roce 1921 zřizuje rolník Václav Štefal na svém pozemku vodní elektrárnu . Roku 1923 byl otevřen hostinec Františka Budaře v čp.1. Stejného roku byla zahájena stavba elektrického vedení na trase Mydlovary-Žirovnice, která zahrnovala i Hostějeves. Elektrický proud byl do všech domů v Hostějevsi a Rosičce zaveden v roce 1929.

Na rozdíl od této skutečnosti se bohužel nekonalo rozsvícení v myslích politiků. Přišel Mnichov a okupace. I v těchto pohnutých dobách však najdeme v řádcích kroniky stopy ulehčení., ale také řadu každodenních všedních starostí. „Je nařízeno vyvěšování říšské vlajky, jedinou útěchou je, že tyto cáry jsou poplivány dříve, než jsou vyvěšeny. Není mezi námi Němců“, zapsal tehdejší kronikář.

Ve válečném roce 1944 byl zabaven majetek NJP, později Národní Matice. Byla dokončena telefonní linka do Jarošova. 20.října zastřelil nájemce honitby František Uchytil ve Stráni orla skalního. Ještě i konec války znamenal pro Hostějevské razie kriminální policie a příchod německých uprchlíků, které zde zastihlo osvobození. 10.května 1945 vstoupila do obce Rudá Armáda. Vzniká Národní výbor. Po dvou letech je postaven nový most přes řeku Žirovničku do Rosičky.

V roce1974 je prohlášena lipová stráň na pravém břehu Žirovničky zvaná „LIPINA“ státní přírodní památkou. Je to zachovalá lipová doubrava vázaná na svah říčního údolí a přirozený lesní porost s bylinným patrem.

Dnes žije v Hostějevsi 43 a v Rosičce 7 lidí. Obě obce jsou místními částmi Jarošova nad Nežárkou. Josef Ondřej s rodinou pokračuje v tradici svého rodu a mimo jiné aktivity také soukromě hospodaří.

Kruplov

Prvopočátky vzniku osady nejsou bohužel přesně datovány. Název pochází snad od velikého krupobití, které postihlo účastníky panského honu. Jisté je, že nejdříve zde vzniklo nějaké vodní dílo, mlýn nebo hamr využívající sílu Nežárky. První doložená zpráva o mlýnu je z roku 1568. Je o pronájmu rybolovu v řece nad mlýnem kruplovskému mlynáři. Ten jeden čas bydlel mimo mlýn v nedalekém Jarošově v čp.17, kde se říká „U Kosářů“ snad podle údajné výroby kos z hamru. Kolem roku 1790 vzniká u mlýna i pila na pořez kulatiny. Rod Longinů vystřídal v roce 1866 rod Čejnů. V roce 1913 byla u mlýna nákladem 10.000 K zřízena elektrárna. Ta při výkonu 20.000 kw ročně dodávala proud i do Jarošova až do roku 1940, kdy byla obec napojena na síť Jihočeských elektráren.

Nastoupivší socialistické hospodaření se bohužel podepsalo i na tomto zařízení. Elektrárna byla v padesátých letech zničena a pila postupem doby rozebrána a odvezena. Dnes zde můžeme vidět část fundamentu pily a u splavu malou elektrárničku postavenou ale až po roce 1989. V Kruplově je pět stavení a 20 obyvatel (v roce 1842 zde bylo 7domů a 61 obyvatel). V obci stojí dřevěný kříž, který zde měl patrně zastoupit sakrální objekt, ale jeho původ se bohužel nepodařilo zjistit. Jak je vidět na fotografiích, okolí Kruplova i Kruplov samotný vám nabídne spoustu krásných scenérií. U řeky Nežárky můžete při troše štěstí spatřit i ledňáčka říčního.

Lovětín

Tato obec má velmi zajímavou historii, která sahá až na hranice legend a mýtů. Rytíř z Lovětína zabil v osobním souboji rytíře Jaroše (blíže Jarošovské pověsti). První reálně podložená zmínka je z roku 1408. Tehdy hradecký soused Svach dostal do svého majetku od Jana Mladšího z Hradce ke své vsi Lovětínu les Syrovec. Druhá zmínka je z 22.8.1432. Petr z Chotěmic sídlící v Hradci odkázal Lovětín “ves celu i s lidmi platnými, dvuori s tvrzí, rolí ornou i neornou chudým do nového špitálu za rybníkem v Hradci Jindřichově, aby užitky byly naloženy na chudé dle rozumné opatrnosti a zmocnil hradecké konšely, aby se po jeho smrti v toto dědictví uvázali“. Tak se stal Lovětín špitálskou obcí. A po přidělení ke špitálu u sv.Jana jí zůstal až do zrušení poddanství.

7.9.1848 vznikla nová samosprávná jednotka, politický a soudní okres jindřichohradecký. V té době byl Lovětín připojen k Jarošovu. Leč samostatnost byla Lovětínským nade vše. 18.3.1892 obecní představenstvo schválilo žádost Lovětína o osamostatnění. Rakouské byrokracii však trvalo vyřízení přes tři roky. 2.7.1895 se Lovětín tolik očekávané samostatnosti dočkal. A ta mu vydržela až do roku 1975, kdy se stal opět místní částí Jarošova nad Nežárkou.

V roce 1906 zde poprvé zahoukala lokomotiva místní úzkorozchodné dráhy. Dodnes tvoří jediný dopravní prostředek hromadné dopravy ve spojení s okolním světem. Další raritou obce jsou dvě železniční zastávky na katastru obce. Lovětín nádraží (490m n.m.) a Lovětín obec (492m n.m.). Tyto informace jsou čerpány z www.jhmd.cz.

Dnešní Lovětín je spíše chalupářskou obcí. Ze 42 stavení jich 23 slouží k rekreačním účelům. Podle posledního sčítání žije v obci 73 lidí (v roce 1862 jich bylo 299).

Ve vsi je pension (www.ck-babicka.cz), autodílna a soukromě hospodařící rolník.

Kulturní život zajišťuje místní knihovna a myslivecké sdružení Jitra, které každoročně pořádá Lovětínské posvícení s tradiční „šátečkovou“. Tvrz po rytíři Lovětínském se nedochovala.

Pomyslné centrum obce tvoří kaple z roku 1899. Na ní je upevněna deska se jmény padlých v první světové válce. Okolí obce tvoří překrásná krajina s kaskádami rybníčků. U nedaleké hájovny roste vzácný liliovník a poblíž kolejí je zaznamenán chráněný krajinný prvek Luží se vzácnými druhy rostlin.

Matějovec

Původ názvu snad můžeme spojovat se jménem jinak neznámého zakladatele. Stejně neznámý je i letopočet vzniku obce. Spolehlivé údaje nám uvádějí až prameny z roku 1544. Jsou to seznamy, uvádějící kolik bylo odvedeno na vojnu s Tureckou říší. Tehdy byla část Matějovce vedena pod jarošovskou rychtou a část jako součást rychty blažejovské. Později bývá u Matějovce uveden samostatný rychtář a jindy se podepisuje rychtář jarošovský. Někdy z této doby pochází také pověst o bohatém sedláku Heřmanu Krompelovi (viz Jarošovské pověsti). Snad je Krompelův statek totožný s takzvaným „matějovským gruntem“, který se později objevuje v jarošovských urbářích jako pustá usedlost, jejíž role převzala obec a z nichž platila. Dodnes se lesu před Matějovcem říká v Krompelích.

2O.5.1886 vypukl v čp.5 hrozný požár, při kterém zahynuli dva dospělí a jedno dítě. Tento požár se stal podnětem k založení sboru dobrovolných hasičů v Jarošově. V době Mnichovské krize sousedil katastr obce s tzv.Sudety. 9.října 1938 při jejich obsazování vstoupila německá vojska až do Matějovce, ale posléze se stáhla za demarkační čáru. 1.7.1941splynul Matějovec v jeden celek s Jarošovem nad Nežárkou v důsledku zrušení osad říšsko-německými úřady.

Dnešní Matějovec zčásti sousedí s průmyslovou zónou, kterou tvoří Agropodnik a firma Dočeš společně s vlakovým nádražím. V katastru obce leží velkovýkrmna prasat Bohemia Vittae a velkokapacitní drůbežárna Felix Agro. Na malé návsi můžeme obdivovat kamenný kříž a v pozadí stojící špejchar. Směrem na Oldřiš je k vidění volavčí kolonie a zajímavá soustava rybníčků. V Matějovci je také fungující tesařsko-truhlářská dílna pana Pavla Tunky. Podle posledního sčítání má Matějovec 20 lidí (v roce 1862 88 obyvatel).

<<nahoru>>

Nekrasín

Osada Nekrasín má jednu zvláštnost. Je to její jméno. V celém bývalém Československu byste druhé takové nenašli. Je pravděpodobné, že pojmenování osady pochází od osobního jména Nekrasa a vzpomínaný dobroděj žil zřejmě v první polovině 13. století. Zda je opravdu zakladatelem osady, jisté není. Jedno ale směle tvrdit můžeme. Slovo Nekrasa je užito ve Zlomku Svatovítském. Nelze ho však v žádném případě přímo přiřadit k události spojeným s osadou Nekrasín. Ve stávajícím slovníku spisovného jazyka českého není již zmíněné slovo uvedeno. Toto bezesporu zajímavé zjištění vybádal pan Jiří Doležal, jehož rodina z Nekrasína pocházela a on sám je také nekrasínským rodákem.

V Nekrasíně se 4. dubna 1817 narodil kněz a vychovatel Vojtěch Hlinka, později známý pod svým literárním pseudonymem František Pravda. Svoji kněžskou dráhu zahájil v Jarošově a po krátkých životních peripetiích na různých místech v Čechách včetně hlavního města zakotvil jako vychovatel potomků barona Sturmfedera v Hrádku u Sušice, kde zůstal až do konce svého života. Zemřel 8. prosince 1904 a je pochován na hřbitově u kostela sv. Vavřince v blízké Zdouni. Jeho hrob je stále udržován a jeho osoba dodnes uchovávána ve velké vážnosti.

František Pravda byl ve své době i uznávaným spisovatelem, který se těšil úctě tak významných současníků, jako byl např. Karel Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Alois Jirásek či Jan Neruda. Je považován za zakladatele vesnické povídky. Jeho bohaté dílo zachycuje život prostých lidí na venkově i vznikající dělnické vrstvy, klade velký důraz na tradice a morální principy.

V Nekrasíně stojí zvonička z roku 1934 a společně s rybníčkem dodává malebnosti malé návsi této osady. Za zmínku stojí i dvoje boží muka, která po nutné rekonstrukci budou v krátkém čase opět zdobit cesty vycházející z Nekrasína do Jarošova nad Nežárkou a do Nové Včelnice.

Zdešov

Vznik místního jména Zdešov (Dešov) je vysvětlován jako Zdešův dvůr snad podle vlastního jména Zdeste uváděného ve falsu listiny pro klášter v Kladrubech z roku 1186. Jako obec je Zdešov uváděn poprvé v roce 1485. Náležel vždy k Žirovnickému panství a sdílel s ním i střídání všech majitelů. Těmi posledními byli od roku 1693 Šternberkové. Tento rod pak v roce 1910 prodal celé panství městu Žirovnice za 1milion 200 tisíc korun. V roce 1701 bylo ve Zdešově 16 usedlostí, o 88 let později již pouze 25. Zdešov byl z větší části obcí zemědělskou, z živností je zde uváděn kovář. V roce 1842 je ve Zdešově zmiňováno 168 obyvatel, kaple a škola pod patronátem obce. Kaple Nanebevzetí panny Marie byla postavena v roce 1776. Restaurována byla v roce 1900 a v roce 1998. Až do roku 1975 byl Zdešov samostatnou obcí, pak byl převeden jako místní část pod obec Jarošov nad Nežárkou. Kromě nádherné kaple je ve vsi památník padlých z I. světové války a zajímavý pomník “od svobody selské ke svobodě státní“. Byl odhalen v roce 1938. Nad Zdešovem se vypíná nejvyšší bod v katastru Jarošova nad Nežárkou – Němcův kopec (610 m.n.m.) s překrásnou vyhlídkou. V obci je autoopravna, obchod, pohostinství, truhlářství a drobná výroba kartónových obalů. Kulturní život a tradice udržují místní hasičky a hasiči.

Základní škola a Mateřská škola

Adresa:
Jarošov nad Nežárkou 136
378 41 Jarošov nad Nežárkou
www: http://www.zsjarosovnn.cz
E-mail: skola@zsjarosovnn.cz

IČO: 70985111
Telefon: 384 396 123

Ředitelka: Mgr. Martina Plášilová

Mateřská škola:

Telefon: 384 396 102
E-mail: ms.jarosov@email.cz

Služby občanům

Odpadové hospodářství:

Celoroční otevírací doba Sběrného dvora

Lesní hospodářství

Prodej palivového dřeva

Vodohospodářská infrastruktura

Pronájem prostor a sportovních zařízení

Ceník Sokolovna a přilehlá sportoviště

Pohřebnictví

Jarošovský zpravodaj

2024

1/2024, 2/2024, 3/2024, 4/2024,

2023

1/2023, 2/2023, 3/2023, 4/2023,

2022

1/2022, 2/2022, 3/2022, 4/2022,

2021

1/2021, 2/2021, 3/2021, 4/2021,

2020

1/2020, 2/2020, 3/2020, 4/2020,

2019

1/2019, 2/2019, 3/2019, 4/2019,

2018

1/2018, 2/2018, 3/2018, 4/2018,

2017

1/2017, 3/2017, 4/2017,

2016

1/2016, 2/2016, 3/2016, 4/2016, 4/2016 vložený list,

2015

1/2015, 2/2015, 3/2015, 3/2015 vložený list, 4/2015,

2014

1/2014, 1/2014 vložený list, 2/2014, 2/2014 vložený list, 3/2014, 3/2014 vložený list, 4/2014,

2013

1/2013, 1/2013 vložený list, 2/2013, 3/2013, 3/2013 vložený list, 4/2013, 4/2013 vložený list,

2012

1/2012, 1/2012 vložený list, 2/2012, 2/2012 - vložený list, 3/2012, 4/2012,

2011

1/2011, 1/2011 - vložený list, 2/2011, 2/2011 vložený list, 2/2011-vložený list, 3/2011, 3/2011 vložený list, 4/2011, 4/2011 vložený list,

2010

1/2010, 1/2010 vložený list, 2/2010, 2/2010 vložený list, 3/2010, 3/2010 vložený list, 4/2010, 4/2010 vložený list,

2009

1/2009, 2/2009, 3/2009, 3/2009 vložený list, 4/2009, 4/2009 vložený list,

2008

1/2008, 1/2008 vložený list, 2/2008, 3/2008, 3/2008 vložený list, 4/2008, 4/2008 vložený list,

2007

1/2007, 1/2007 vložený list, 2/2007, 2/2007 vložený list, 3/2007, 3/2007 vložený list, 4/2007, 4/2007 vložený list,

2006

1/2006, 1/2006 vložený list, 2/2006, 2/2006 vložený list, 3/2006, 3/2006 vložený list, 4/2006, 4/2006 vložený list,

2005

1/2005, 1/2005 vložený list 1, 1/2005 vložený list 2, 2/2005, 3/2005, 3/2005 vložený list,

2004

1/2004, 3/2004, 3/2004 vložený list,

2003

1/2003, 1/2003 vložený list, 2/2003, 3/2003, 3/2003 vložený list, 4/2003,

2002

1/2002, 1/2002 vložený list, 2/2002, 2/2002 vložený list, 3/2002, 3/2002 vložený list, 4/2002, 4/2002 vložený list,

2001

1/2001, 1/2001 vložený list, 3/2001, 3/2001 vložený list,

Firmy

Historie podnikání

Seznam firem

Historie podnikání v Jarošově nad Nežárkou

Zajímavou činností, velmi moderní na konci 18. století, bylo zaměstnání salnitrníků, kteří těžili ledek potřebný k výrobě střelného prachu. V soupisu poddaných jsou uvedeni dva salnitrníci, z nichž Šimon Pavec na čp. 62 zaměstnával až 6 lidí a vyrobil 25 metrických centů salnitru ročně.

Daleko většího významu však nabylo v 18. století jiné řemeslo, a sice tkalcovství. Pěstování lnu zde mělo dlouhou tradici a v každé obci byla alespoň jedna pazderna. V roce 1760 nacházíme mezi jinými řemeslníky (6 krejčích, 3 zedníci, 2 mlynáři, 1 švec, 1 stolař, 1 šenkýř) a 11 tkalců. Z jiných materiálů se dovídáme, že v roce 1795 tkalo v Jarošově 138 lidí. Roku 1830 hradecký Ignác Bobele a V. Komárek založili v Hlubokodole továrnu na vlněné zboží. Ta spolu s dceřiným závodem v Otíně patřila k největším podnikům v Čechách. V roce 1923 zakoupil továrnu holandský kapitál a změnil sortiment výroby na zdravotní zboží z keramiky a pálené hlíny. Továrna byla napojena železniční vlečkou na nádraží v Lovětíně a patřila k nejvýznamnějším na Jindřichohradecku. Dodnes zde nynější výrobní družstvo Jihotvar vyrábí užitkovou keramiku.

V roce 1902 byla jako první v kraji v Jarošově zřízena družstevní mlékárna. Po roce 1926 zde začali bratři Brunnerové vyrábět známý Brunnerův sýr. Mlékárna fungovala až do poloviny 70. let 20. století. Dnes je přestavěna na obecní dům se 17 malometrážními byty. Sýrárna obnovila svoji činnost v 90. letech 20. století a dnes v jejích sklepích zrají sýry pro žirovnickou mlékárnu.

Dalším významným odvětvím je výroba betonových prefabrikátů. Tuto tradici založil v roce 1912 František Fencl se stavitelem Buchtou z Nové Včelnice, kteří začali vyrábět cementové tašky. 1926 byla produkce rozšířena i na další výrobky z betonu a umělého kamene. Roku 1927 přebírá podnik syn Bohumil a už od roku 1929 zavádí výrobu sklobetonových vodovodních trubek s vlastním patentem. Tato unikátní záležitost skončila s rozšířením těžkých nákladních automobilů. V betonářské tradici pokračuje výrobní družstvo Jihotvar ve své provozovně u železničního nádraží.

Dnes v Jarošově nad Nežárkou dominují firmy se zemědělským zaměřením (Agropodnik, Bohemia Vittae, Dočeš a Felix Agro). Již zmíněný Jihotvar , výrobní družstvo, se svými dvěma provozovnami zastupuje průmysl. Slibně se rozvíjí drobné podnikání, raritou jsou dřevozpracující firmy, kterých je v obci devět.

Seznam firem

Jihotvar Beton s.r.o.
Průmyslová zóna u nádraží
378 41 Jarošov nad Nežárkou
tel.: 384 396 138
e-mail: info@jihotvarbeton.cz
www.jihotvarbeton.cz
obor činnosti: výroba a prodej betonových šalovacích tvárnic, stropů, skruží. Velkoobchod stavebního materiálu. Prodej pracovních oděvů a pracovního nářadí.

Jihotvar Keramika s.r.o.
Hlubokodol
378 41 Jarošov nad Nežárkou
tel.: 384 396 125
mobil: 723448648
e-mail: jihotvar.125@iex.cz
www.jihotvarbeton.cz
obor činnosti: výroba a prodej keramiky pro domácnosti, restaurace a hotely.

Autoopraváři a autokarosáři

Auto Bejda-oprava a prodej aut
Jarošov nad Nežárkou 45
Pavel Bejda –mob: 774423328
www.autobejda.cz

Lubomír Březina – Autokarosář
Zdešov 9
378 42 Nová Včelnice
tel : 384 395 204, 602 865 938
pracovní doba : po – pá 8 – 17 hodin
so 8 – 12 hodin (po tel. dohodě kdykoliv)
obor činnosti : opravy vozů Škoda a prodej použitých dílů na tyto vozy

Cestovní kanceláře

Martin Tmej – CK – BABIČKA Vinohradská 1107/45
120 00 Praha 2
tel/fax : 602 667 732, 608 979 686, 602 107 656
www.pohadkova usedlost.cz

Finanční poradci

Zdeněk Neumann
378 41 Jarošov nad Nežárkou 115
tel/fax : 380 421 586, 603 233 128
e-mail zde.neu@esnet.cz
obor činnosti : finanční poradenství

0bchody, prodejci

Firecom, s.r.o.-prodej kotlů a krbových kamen
Jarošov nad Nežárkou 190
Ing.Vladimír Čejna mob.602104230
www.firecom.cz

Psí salon Beruška
Jana Marková mob.723749328
www.psisalonberuska.cz

Specializovaný maloobchod Jaroslava Bejdová
378 41 Jarošov nad Nežárkou 56
tel : 384 396 313, 721 506 026
pracovní doba : po – pá 7.50 – 12 hodin 13 -16.30 hodin
so 7.50 – 10.30 hodin
obor činnosti : drogerie, barvy, laky, papírnictví, hračky, textil, krmiva pro domácí zvířata, zeminy-hnojiva, domácí potřeby, vruty, videopůjčovna, noviny, časopisy

Svářecí technika – nářadí Vlastimil Kostka
378 41 Jarošov nad Nežárkou 161
tel : 384 396 451, 777 625 918
fax : 384 396 283
e-mail : info@svarecky-naradi.cz
http://www.svarecky-naradi.cz
pracovní doba : po – čt 8 – 11.30 hodin 12.30 – 16 hodin
pá 8 – 11.30 hodin
po telefonické dohodě kdykoliv
obor činnosti : prodej svářecí techniky a strojů, nářadí, brusiva, mycích strojů atd.

Sýrárna bratří Brunnerů
Jarošov nad Nežárkou 41
Jaroslav Hulík mob:723884061
hulikjaroslav(at)quick.cz

Zdeněk Neumann - prodej zařízení pro sport a volný čas
378 41 Jarošov nad Nežárkou 115
tel.: 380 421 586, 603 233 128
fax : 384 396 291
e-mail : zde.neu@esnet.cz
http://www.volny.cz/pingpong-stoly
obor činnosti : prodej zařízení pro sport a volný čas

Pensiony a restaurace

Restaurace-penzion SAMOROST
37841 Jarošov nad Nežárkou 44
Tel.: +420 384 492 152
+420 606 743 766
IČO: 03504557
DIČ: CZ03504557
E-mail: penzion-samorost@seznam.cz
Web: www.penzion-samorost.cz
obor činnosti: stravovací a ubytovací služby

Hospoda Pod Kostelem
Karel Kadlec
mobil : 607 643 400
pracovní doba : út – čt 16 – 22 hodin
pá – so 15 – 24 hodin
ne 15 – 22 hodin
obor činnosti: výčepní a stravovací služby

Ranč Jarošov, s.r.o.
Jarošov nad Nežárkou 31, 378 41, Jindřichův Hradec
IČO: 26101033
Kontaktní osoba: Helena Cambelová
tel: +420 777 583 354
e-mail: helena.ca@centrum.cz

Pohádková usedlost Lovětín
Lovětín 17, Jarošov nad Nežárkou
ubytování v apartmánech - celoročně
Martin Tmej - majitel
mobil 774 979 686, 608979686
tel:384497226
www.pohadkovausedlost.cz
www.penziony-jizni-cechy.cz
email:pohadkovausedlostlovetin@gmail.com

Restaurace a bar Pohádková usedlost Lovětín
Lovětín 17, 37842 Jarošov nad Nežárkou
Lucie Tmejová Horáková - provozovatel
mobil:774 979 686, 608 979 686
tel: 384 497 226
www.pohadkovausedlost.cz - restaurace

Jezdecký klub Pohádková usedlost Lovětín z.s.
zaregistrovaný spolek
Lovětín 17, 37842 Jarošov nad Nežárkou
IČ 03664228
provozování jezdeckého sportu
provozování zájmového jezdeckého kroužku
mobil:608 979 686
tel: 384497226
www:www.jk-pohadkova-uselost-lovetin.cz
email:jezdeckyklublovetin@seznam.cz

Pilařské práce a sušení řeziva

Pilařské práce a sušení řeziva - Tůma Václav
Jarošov nad Nežárkou 142
provozovna Jarošov nad Nežárkou u nádraží
Telefon : 723 042 961
Pracovní doba : pohyblivá, dle přání zákazníka
obor činnosti : pilařské práce - řezání krovů, pořez kulatiny na fošny a prkna, sušení řeziva jehličnatého i listnatého, sterilizace palet

Lesnické práce - těžba, manipulace a přiblížení dřeva, přeprava a výkup dřeva

EXPO I, spol. s r.o.
Tel. 384 396 311, 774 532 901
E-mail: expo-drevo@seznam.cz
Web: www.expo-drevo.cz

Tesaři

Tesařství Čejnovi
Kruplov 8, Jarošov nad Nežárkou, 37 841
tel. 721 538 195
e-mail : cejen@email.cz, ladoza@post.cz
obor činnosti : tesařství, dřevostavby, ekologické stavby, výškové práce, projektantská činnost..

Truhláři

Truhlářství Jan Bejda
378 41 Jarošov nad Nežárkou 56
tel : 384 396 313, 607 976 434
pracovní doba:pohyblivá
obor činnosti : výroba euro oken dveří, interiérů na zakázku, schodišť, obkladů a doplňků

Tůma Karel -TOP
U nádraží 53
378 41 Jarošov nad Nežárkou
tel : 384 396 110
pracovní doba : po – pá 7 – 15.30 hodin
obor činnosti : stavební truhlářství a sériová výroba

Video studio DVR - Digital Video Report

Šlechta Zdeněk Políkno 57
377 01 Jindřichův Hradec
tel : 731 567 535
e-mail : dvrslechta@centrum.cz
pracovní doba:non stop-dle dohody
obor činnosti : natáčení a zpracování video záznamů v profesionální kvalitě : svatby, maturitní plesy, společenské události, reklamy, divadelní představení a sportovní akce

Kontakt

Obecní úřad
Jarošov nad Nežárkou
čp.84 PSČ: 378 41

telefony
úřad: 602 114 151
starosta: 602 615 319

email podatelna: obec@jarosov.cz